Řekli jsme si, že základem jsou investoři. Lidé z masa a kostí. Chtějí vědět, jak investovat do akcií, mít zisky a vyhnout se ztrátám. Nakupují a prodávají. Svým jednáním vytváří poptávku a nabídku a takto hýbou s cenami na trhu. Můžeme říct, že hlavními faktory, na základě kterých tito lidé jednají, jsou různé informace.
Změny tržní ceny jsou tedy reakcí na různé informace. O tom pojednává tzv. teorie efektivity trhů. Podle ní tržní cena odráží vnitřní hodnotu akcie, plus dostupné informace o stavu firmy a jejich možnostech. A podle toho, jak rychle trh reaguje na novou informaci, rozeznávají tvůrci této teorie různé stupně efektivity trhu. Za silně efektivní se považuje takový trh, který téměř okamžitě absorbuje nové informace a reaguje změnou kurzu. Nechceme se však podrobněji zaobírat teoriemi, které patří na akademickou půdu. Pro nás je důležitá skutečnost, že takový ideální stav v praxi téměř neexistuje a v důsledku toho na akciových trzích vznikají situace, které mohou šikovní obchodníci využít k dosažení nadprůměrných výnosů.
Specializované strategie jak investovat do akcií
Vyjmenujme teď ty „anomálie“, při kterých nejčastěji dochází ke zvýšené aktivitě investorů a k pohybům cen na akciovém trhu. D9ky nim vznikly specializované investiční strategie
1. Kotování na burze (Exchange listing) – burzy mají poměrně přísná kritéria pro společnosti, které chtějí mít své akcie obchodované přes ně a proto je kotace jistou zárukou serióznosti a kvality. Největší poptávka bývá v den kotace, ten by měl být i nejoptimálnější příležitostí na prodej a výběr zisku. Samozřejmě, když firma kotovaná na burze nesplňuje podmínky, hrozí jí „delisting“, což je zase příležitost na zisk z poklesu kurzu. Pro začátečníky připomínám, že nejpřísnější podmínky pro kotování v USA ma burza v New Yorku (NYSE).
2. Nové emise akcií (New stock issues)- jejich cena bývá podhodnocená 5-10% z důvodu snahy o bezproblémové umístění celé emise.
3. Zpětné odkoupení akcií ( Stock repurchase ) – čímž se sníží množství akcii v oběhu a zvýšená poptávka zvedne ceny. Zde je důležité posoudit důvody zpětného odkoupení. Odkupování bývá při dosahování dobrých výsledků, při plánovaném odkupování, z daňových důvodů, taktéž při nedostatku jiných investičních příležitostí, při fúzích a akvizicích, z důvodů snížení rizika nepřátelského převzetí a nebo při mimořádném podhodnocení trhu.
4. Fúze a akvizice ( Mergers and Acquisitions ) – zde stoupá cena hlavně toho, kdo bude ze spojení nejvíc profitovat. Zpravidla je nejlepším kandidátem pohlcovaná společnost, ale při dobrých vyhlídkách to často bývá i kupec (spojením oslabuje konkurenci, získává nové trhy, technologie, postavení na trhu apod.).
5. Zveřejňování výnosů ( Earnings Reports ) – bývají nejideálnějšími příležitostmi k realizaci zisku. Zde je důležitý efekt překvapení- tedy rozdíl mezi tím, co očekávají analytici a tím, co zveřejní firma. Za ještě důležitější pokládáme vyjádření managementu v ohledu vyhlídek do budoucnosti. Čtvrtletní zisk je vždy jen to, co má firma za sebou a není možné opomenout zlaté pravidlo, že dobrý investor hledí do budoucnosti. Při zveřejnění dobrých zisků, ale slabších vyhlídek se může mnoho investorů rozhodnout vybrat si zisky, což se projeví výprodejem a poklesem ceny. Totéž se může stát i při ledajakém nesplnění očekávání, co se týká kvality zisku. Například zisk může být větší, ale tržby jsou slabé, nebo se změní cash flow a pod.
Je dobré vědět, že zprávy bývají často zavádějící. Většinou se zvýrazňuje úspěch firmy, ale negativní fakta se skrývají do řeči čísel, porovnání, či zaobalených vyjádření. Proto je potřeba si zveřejnění pročíst pozorně a hlavně „mezi řádky“ hledat objektivní pravdu. A když po dobrém zveřejnění začne klesat cena, je dobré najít příčiny. Když to není deprese na trhu nebo v sektoru, tak to určitě souvisí s něčím, čeho jsme si nevšimli. A pozor na zveřejnění, kde se nesplnila očekávání analytiků. Spolu se špatnými vyhlídkami bývají takové firmy favority na pokles (a tedy dobrými příležitostmi na zisk při otevření short pozic).
6. Hodnocení ratingových agentur. Zde jsou důležité hlavně upgrady a downgrady, ale cenou mohou hýbat i jiná hodnocení, varování a doporučení apod. A to často od ledakoho, kdo je respektovaný ve světe kapitálových investic. Obsah takových zpráv je dobré brát s rezervou, ale z hlediska dopadu na psychologii davu jsou též výbornými příležitostmi na rychlé zisky
7. Zprávy týkající se firem. Musíme rozeznávat podstatné od nepodstatných, neboť firmy mají tendenci vyrábět si pozitivní reklamu za každou cenu. Když je zdrojem zprávy samotná společnost, je potřeba každou zprávu vidět v tom smyslu a snažit se o objektivní pohled. Ideálními příležitostmi pro upoutání investorů bývají zprávy o nových produktech, technologiích, licencích, objednávkách, smlouvách, spolupráci s jinými firmami, o expanzi na nové trhy, o nových nalezištích (ropa, plyn, zlato…) apod. Některé nové produkty, hlavně léky a technologické novinky mohou vyvolat doslova cenovou explozi a mimořádné zisky. Z jiných zpráv jsou investoři citliví hlavně na financování (splácení úvěrů, kredit, cash flow), účetní praktiky a aféry, změny v managementu apod.
8. Mimofiremní zprávy. Nejdůležitější jsou zprávy z pohledu daného odvětí, či sektoru a celková nálada na trhu. Postavení odvětví a sektoru je ovlivňované hlavně lídry na trhu. Můžete si být jistí, že velmi špatná zpráva o Microsoftu se projeví poklesem odvětví softwaru, poklesem v sektoru informačních technologií a vzhledem k jeho dominantnímu postavení v celé ekonomice i poklesem celého akciového trhu USA.
Některé zprávy však mohou mít takovou povahu, že při negativní situaci v jedné firmě se v jistém momentu zvýší vyhlídky konkurence, což zvedne ceny vybraných titulů. Na celkovou náladu na trhu velmi působí hlavně zveřejňování makroekonomických indikátorů (HDP, nezaměstnanost inflace apod.), zprávy a zveřejňování velikých korporací (hlavně blue chips), vystoupení směrodatných osobností (prezident, šéf centrální banky, ministr financí) a politické události (války, konflikty, terorizmus apod).
9. Časové a sezónní vlivy. Denně -první hodina se obyčejně vyznačuje největším zájmem o otvírání pozic a poslední je často doprovázená poklesem, když mnoho obchodníků uzavírá pozice. Pro ty, kteří obchodují „overnight“, bývá často dobrá strategie otevřít pozici v závěru obchodního dne a uzavřít ji v úvodu nového dne. Týdenní- nejpasivnější den bývá pondělí a silné dny bývají často především středa a pátek. Měsíční – zde se rozlišuje „lednový efekt“ – to je zvýšený zájem investorů o nákupy akcií, hlavně menších firem- zpravidla v prvních dvou lednových týdnech. Vysvětluje se to tím, že mnoho investorů prodejem v prosinci uzavře svoje ztráty, čímž minimalizují svou daňovou povinnost.
Na a po uzávěrce roku znova investují (často do těch stejných akcií), což zvyšuje poptávku a tlačí ceny nahoru. Rovněž investiční manažeři v novém roce realizují často nové investiční strategie. Údajně se tento efekt nejvíc projevuje v Singapuru, Švýcarsku a Skandinávii. Vždy třetí pátek v každém měsíci expirují opce, což se projevuje zvýšenou volatilitou. Červenec, srpen – doba dovolených – jsou nejméně aktivní, hlavně na trzích USA a EU. Čtvrtletně – stále třetí pátek koncem každého čtvrtletí naráz expirují termínované obchody – opce, indexy, futures. Těmto dnům se říká „triple-witching Friday“. Vyznačují se mimořádnými objemy a volatilitou, když se zavírá a otvírá víc pozic než jindy a pohyby na trhu je těžko předpovídat.
Volební cyklus- souvisí s tím, že po nástupu nového prezidenta a vlády USA se v první polovině funkčního období realizují hlavně nepopulární opatření a v druhé polovině, tj. před novými volbami převládá snaha o maximální oživení ekonomiky a podporu akciových trhů. Podle této teorie se zjistilo, že v USA od r.1832 do 1996 (dohromady za 14 vlád) se za první dva roky volebního cyklu vyprodukovalo 79% čistého tržního zisku, ale za poslední dva roky až 592% zisku. Samozřejmě, je potřeba brát ohled na vlivy hospodářského cyklu, který má největší dopad na akciové trhy. Za poslední desetiletí jsme tako mohli pozorovat v USA dvě mimořádně „úspěšná“ vládní období demokratů za Clintona a naopak dvě „smolařské“ vlády republikánů za Bushe st.a Bushe ml., kde byl fenomén volebního cyklu nevýrazný vzhledem k výrazné konjunktuře nebo recesi.
10. Jiné ,,anomálie,, – nejziskovějšími a nejvyhledávanějšími jsou tzv.insider informce. Jsou to informace, o kterých dosud neví veřejnost, ale jen úzký okruh lidí, např.management firmy, auditor, poradce, lidé z ratingové agentury apod. Insider obchodování je ve své podstatě silným zneužitím informací a proto je zakázané a ostře sledované. Pro nás (outsiderů) je v praxi zajímavá možnost sledovat nákupní a prodejní aktivity firemních insiderů, které podléhají kontrole a jsou zveřejňované. Samozřejmě žádné opatření nezabrání zneužívání insider informací a obohacování se vybraných jedinců. A tak k tomuto tématu alespoň jeden malý tip. Často se před důležitým rozhodnutím a nebo zveřejněním zprávy zvýší nákupní, nebo prodejní aktivita a tak signalizuje, co se bude dít. Rozeznat takového „změny pulzu“ u firmy, kterou dobře znáte někdy může včas otevřít výhodnou spekulativní pozici.
Mezi jiné specifické anomálie bych zařadil i tzv. rumory, chybné zprávy a falešné informace. Rumory jsou nepotvrzené zprávy, které mohou způsobit pohyb na trhu. Jsou časté. Chybné zprávy se vyskytují zřídka a většinou brzy se objeví oprava. Každou důležitou zprávu je proto dobré porovnat se zprávami z jiných zdrojů. Falešné informace se vyskytují zřídka. K nejznámějším patřila aféra kolem Emulexu, kdy jistý student v silné ztrátě po otevření short pozice (na pokles) záměrně uvedl na veřejnost negativní zprávu (prostřednictvím renomované informační agentury!). Když kurz prudce klesl a jeho ztráta se přeměnila v zisk, otevřel long pozici (na vzestup). Když firma dementovala negativní zprávu, kurz znova stoupl a student vydělal podruhé. (celkem asi 120tis.USD). Byl to ale velmi drahý obchod, neboť tržní cena Emulexu klesla o 2 miliardy dolarů, tedy ztráty investorů byly obrovské a studenta nakonec odhalili a potrestali.
Pro ty, kteří nemají zkušenosti připomínám, že tento typ obchodování není jednoduchý. V podstatě je třeba čekat na správnou příležitost a pak se správně rozhodnout. Někdy bývá informace fakticky vstřebaná do ceny při otevření a je téměř nemožné na tom vydělat. Samozřejmě, při očekávaných zprávách by bylo ideální otevírat pozice ještě před zveřejněním, ale je to riziko, kterého míru třeba dopředu opatrně zvážit. Někteří tradeři se specializují na otvírání pozici v mimotržních hodinách (preopen, afterclose). Při klasickém daytradingu je v mnohých případech dobré po otevření trhu chvíli počkat, dokud se situace nevykrystalizuje.
V mé praxi se mi obchodování na základě zpráv osvědčilo zvláště u malých firem. Taktéž doporučuji vždy brát v úvahu i vliv celkové nálady trhu a v sektoru. Je dobré mít i podporu trhů, i když u malých firem se dá často i velmi pohodlně „plavat proti proudu“. No a velmi často je reakce davů tak opožděná, že se dá na jedné zprávě profitovat i několik dní. A ještě dvě veci, které rád doporučuji. Snažte se obchody držet pod neustálou kontrolou (titulu,zpráv a trhu) a dávejte pozor na neočekávané vybírání zisků.
Související články: